Letos je advetní kalendář offline, na Fa*ebook ani Instáč ty fotky nemůžou, takže tady na webu.
1. Prosince
Zakončení adventního kalendáře je stuhové PFko! Vše nejlepší do nového roku a uvidíme se v roce 2017 s novými projekty. 😉
Spartan Race se stal konečně tak populární, že dorazil do Prahy! Dokonce ho živě přenášela ČT Sport!
Jelikož se svým kolenem stále ještě necítím ok, tak jsem se rozhodl účastnit jen jako reportér. A protože je teď mega cool točit videa na Youtube, tak jsem se rozhodl, že fotit nepůjdu, ale natočím krátkou reportáž. Samozřejmě jsem v tom nebyl sám, takže děkuji moc Adamovi, který má na tom minimálně 50% podíl též.
Nakonec jsme stejně pár fotek udělali, ale spíše pro kamarády, bez nějakých „uměleckých ambicí“. Pokud zanecháte nějaký komentář, budeme jen rádi.
Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak probíhal Project 52 weeks. (Představte si, že to říká Leoš Mareš tím svým tónem ;D )
Celý rok 2012 jsem každý jednotlivý týden vyfotil fotku a poté ji v neděli či pondělí zveřejnil. Každá z fotek byla nějak spojena s tou následující a vy jste hádali tyto spojitosti. Někteří jistě zaregistrovali, že jsem vytvořil i publikaci – fotoknihu, která ale obsahovala více než jen fotografie. Ano, obsahovala i popisky k jednotlivým fotografiím vysvětlující nejen spojitosti, ale občas také mé myšlenkové pochody (ne vždy snadno pochopitelné) a situace při kterých fotografie vznikaly. Jelikož se z uvedené knihy bestseller nestal, rozhodl jsem se s vámi o obsah podělit zde na blogu.
Jak to tedy probíhat?
No úplně stejně jako tehdy! Každý týden zveřejním jednu fotku s odpovídajícím textem. Můžete tedy zavzpomínat, co jste třeba v jednotlivé týdny dělali a pokud jste na fotkách, jak jsme fotili. Vy co jste projekt neviděli (nebo zapomněli) můžete klidně hádat znovu. 😉
Vzhůru do minulosti!Myslel jsem si, že nejhorší část webu bude samotná tvorba. Tedy nastavování WordPressu, jeho šablony a pluginů, dále úprava HTML, CSS, JavaSriptu (většina z vás už se ztrácí co?). Vše zmíněné jsem již dostal do použitelné podoby, ale nejhorší je teď to celé naplnit. Ono nebylo od věci mít tu starou webovou stránku pouze s 10 fotkama, to se vybíralo jak nic. Takže teď zažívám trochu nostalgie, jak procházím jednotlivé staré fotografie a vybírám. Je vtipné koukat na své první pokusy a pozorovat jak se ze mne stával téměř „báječný fotograf„. Naštěstí spoustu už toho neplatí a jsem tedy lepší než báječný. 🙂
Na stránkách / blogu tedy nejdříve uvidíte starší záležitosti. 😉
Ahoj,
tak po dlouhé době pro vás všechny chystám konečně plnohodnotný web!
Můžete se těšit na fotografie stejně jako na Facebooku, možná jich bude dokonce více. Samozřejmě nebudu tak prudérní jako Mark, takže nebudu zakrývat choulostivá místa nějakými obrázky, logy – prostě #freethenipple ;D. Největší změnou však bude, že bych vám rád občas o focení i něco napsal na nově vznikající blog. Nějakou tu (hlubokou) myšlenku, nějaké to zákulisí z focení nebo fotečka navíc. Hlavně ale na něj plánuji publikovat nové projekty. Jsem zvědavý na vaše reakce a doufám, že nějaké budu dostávat, aby mne to taky vůbec motivovalo se snažit něco tvořit. 🙂
Aktuálně na webu stále pracuji, takže se nelekejte, že se vám budou přesouvat tlačítka, měnit barvičky apod.
Karel
(30. prosinec, neděle)
Obsah poslední fotky projektu byl jasný téměř od samého začátku. Jen jsem přemýšlel nad formou. Nakonec zvítězila ta nejjednodušší, tedy já ležící a obklopený všemi vytištěnými fotkami z projektu. Dobře až na jednu, tu kterou držím já, zde jde jen o bílý papír a poté postprodukcí přidanou fotografii 52 a to znovu ještě několikrát. Poslední fotka má bohužel i smutné privilegium – nikdo neodhalil závěrečnou spojitost odkazující na zcela první fotku projektu, a to rozházených domino kamenů mezi jednotlivými fotkami. Symbolika zacyklení a jasný „ne-konec“ projektu tedy vyzněl do ztracena.
(23. prosinec, neděle)
Balící folii jsem si vypůjčil z práce, stejně jako kolegyni Markét. Po předvánočním shonu a výpomoci v našem skladu, která obnášela zabalení 2000 balíčků, jsem si k této folii vytvořil „vztah“ a musel jsem s ní tedy něco pěkného vyfotit. Při focení vzniklo několik variant, ale jako již mnohokrát, nejlepší nápad je stejně buď ten hned první, nebo jako v tomto případě ten úplně poslední.
